Two Weeks

Chrchel. Tak tomu letadlu rikal nas budouci taborovy ridic. Byl to malej vrtulak a mel nas odvezt do Varsavy. Nepral bych vam v tom stroji sedet, kdyz se odlepuje od drahy. A taky “reze zatacky” jak blazen, divze jsme na sebe z tech sedacek nepopadali :). Ale krasnej vyhled.

Pak nas cekalo nekonecnych osm hodin do New Yorku, nejzabavnejsi bylo pristavani v nulovy viditelnosti, velkej tlustej airbus se klepal a maval kridlama, ano, uff, poprve jsem zazil pasazery tleskat.

Cestou z Queensu na Manhattan me chytla nejvetsi euforie. Poslouchal jsem Grizzly Bear a koukal na ty maly, dreveny baracky, oploceny vacant plots a basketbalovy hriste, ridice, co jezdi, jak se jim chce. Hispanci, belosi, cernosi, ploty, planky, vraky, americky vlajky. Ale vsichni si rozumi, zejo…

A pak uz Hostel na 103av., sprcha, vecere s kamarady v mistnim bufaci a prochazka s heinekeny na hobo zpusob, zabaleny v papirovym sacku!

Oblikl jsem si svoje novy, pekny trenyrky a sel spat v deset. New Yorku venku to bylo uplne jedno.